čtvrtek 15. dubna 2021

Uplakaná Vídeň

Naskytla se nám možnost poměrně lacino se podívat do Vídně. Zájezd organizovala liga vozíčkářů zdarma pro držitele průkazů ZTP nebo ZTP/P a jeho průvodce. Manžel průkazku má a já často hraji roli jeho průvodce. Proč toho tedy nevyužít! Já ve Vídni ještě nikdy nebyla, vlastně vůbec v Rakousku. Autobus vyjížděl z Brna, což pro nás taky bylo příhodné, do Prahy to máme dál než do Vídně. A tak jsme jednoho studeného říjnového dne vyrazili...

Vídeň není od Brna tak daleko, cesta poměrně rychle ubíhala. Ani jsme se nenadáli a zastavovali jsme na rušné magistrále nedaleko parku. Průvodce nás provedl parkem, celkem měl naspěch, takže jsem ani nestihla vyfotit pomníček, který jsme míjeli s "typicky německým jménem" Zelinka. Průvodce rozhodně nebyl žádný profesionál a podle toho také vypadal skromný výklad, který nám cestou poskytoval. Pokračovali jsme ulicí ke katedrále svatého Štěpána, která patří mezi nejvýznamnější Vídeňské památky. Zcela nepovšimnut zůstal nedaleký dům, kde žil Mozart, přitom stačilo udělat jen malou odbočku.

Na Štěpánském náměstí jsme dostali krátký rozchod, abychom si mohli individuálně prohlédnout katedrálu. Bohužel v době naší návštěvy probíhala rozsáhlá rekonstrukce, takže kostel byl zvenčí zahalen do lešení a plachet. Zašli jsme s manželem nakouknout dovnitř, ale jen na krajíček, protože dále byl vstup zpoplatněn. Fotky z těch obrovských tmavých prostor nejsou nic moc, ale snažila jsem se.


Katedrála sv. Štěpána

Katedrála sv. Štěpána

Katedrála sv. Štěpána

Prošli jsme se okolím kostela, zašli do nedaleké uličky Graben, kde jsem si vyfotila několik domů a Mariánský sloup...

ulice Graben


Mariánský sloup

Pokračovali jsme Korutanskou ulicí se spoustou prý luxusních obchodů. Na některé nás průvodce upozorňoval, ale já si z toho moc nepamatuju, protože obchody nepovažuju za nijak zajímavé. Zvlášť když nemám čas nebo peníze v nich nakoupit - v tomto případě se jaksi nedostávalo obojího. Naopak mě velmi zaujal Maltézský kostel, který téměř splýval s okolní zástavbou. Bohužel věžička se mi na fotku nevešla. Velmi jsem také ocenila krátkou odbočku na Nový trh s nádhernou fontánou Donnerbrunnen.


Maltézský kostel

fontána Donnerbrunnen

Došli jsme až ke galerii Albertina - pravděpodobnému důvodu cesty většiny účastníků zájezdu. Opět jsme dostali rozchod s doporučením navštívit výstavu právě ve zmíněné galerii. Pár jich tam skutečně šlo. Ale my měli jiné plány. Byla jsem rozhodnutá ochutnat pravý Sachrův dort, ať to stojí, co to stojí. A i když ten dort dostanete ve Vídni téměř na každém rohu, tak já doufala, že si ho dám přímo v místě vzniku, tedy v hotelu. Z plánku, který jsem si doma vytiskla, jsem zjistila, že mám obrovské štěstí, protože jsme se nacházeli jen pár kroků od hotelu Sacher. Ten hotel nevypadá nijak zvláštně, člověk by ho snadno přehlédl...


Hotel Sacher

A po zákusku jsme zbytek volna využili k procházce v okolí hotelu. V jeho sousedství se nachází budova Vídeňské státní opery. Tu jsme si obešli celou kolem dokola. Času už jsme moc neměli, tak jsme nikam nespěchali a kochali se různými zákoutími této nádherné stavby.

Vídeňská státní opera

Vídeňská státní opera

Vídeňská státní opera

Vídeňská státní opera

Celý den mrholilo, ale teď se regulérně rozpršelo. Vrátili jsme se před Albertinu, kde jsme se měli opět sejít s ostatními a společně pokračovat k Hofburgu. Bohužel, někdo z účastníků zájezdu se zdržel a my jsme na něj byli nucení čekat. Zřejmě i díky tomu jsme Hofburgem víceméně jen bez zastávky proběhli aniž bychom dostali možnost si ho alespoň zvenčí trošku blíže prohlédnout. Fotila jsem prakticky za pochodu, což není zrovna ideální. I tak jsem pořídila alespoň nějaké fotky detailů, které jsme cestou míjeli.

Hofburg

Hofburg

Hofburg

Hofburg

Hofburg

Hofburg

A pak už jen na autobus a zpátky domů... Ještě jsem stihla cestou vyfotit Přírodovědecké muzeum - co je to za budovu jsem si musela zjistit až doma. Nebo je to možná to druhé - Uměleckohistorické? Jsou si hodně podobné a stojí naproti sobě... A lehce zamžený výhled na radnici v dáli.

Muzeum

Radnice


navštíveno 17.10.2010




3 komentáře:

  1. Hezký výlet. V Rakousku jsem nikdy nebyla a tak jsem se ráda podívala na hezká místa. Mně by asi vadil spěch.

    OdpovědětSmazat
  2. Spěch mi taky vadil. A také to, že jsme měli relativně málo času na individuální program. Ale na druhou stranu, bez organizovaného zájezdu bychom se tam asi nepodívali.

    OdpovědětSmazat
  3. Jé, to je náhoda. Já právě píšu sérii článků o dvoudenním zájezdu Bratislavy a do Vídně. Také jsme neměli štěstí na počasí. To pak vypadá, že ve Vídni jenom prší. I když jsme měli málo času a v tom dešti se nechtělo moc chodit po palácových zahradách, alespoň to historické jádro jsme navštívili. Jen člověk nemůže fotit, jak by si to představoval. :) Hezký den.

    OdpovědětSmazat