Dominantou a chloubou obce Mořice je kostel sv.
Martina uprostřed návsi. Jen málokdo z místních však mluví o kostelu,
tady se mu říká kaplička. Snad je to pozůstatek dob minulých, kdy
majitelé panství - Pauláni z Vranovského kláštera - nechali vystavět
kapli pro soukromé pobožnosti dvou až tří kněží tohoto řádu, kteří zde
bydleli na zámku a spravovali panství. Určitě mi všichni dáte za pravdu,
že kostel je nádherná stavba. Však je také kulturní památkou 1.
kategorie. Měl poměrně pohnutou historii a několikrát hrozilo, že o něj
obec přijde.
.jpg)
Původní kaple byla postavena v letech 1703-1709,
měla čtvercový půdorys s konkávními (dovnitř vydutými) rohy. V roce 1707
byla hotová hrubá stavba, chyběla jen střecha. Jenže z příkazu
konzistoře byla stavba zakázána. Teprve po roce bylo opět povoleno
pokračovat. Na Sv. Martina 10.11.1709 byla kaple vysvěcena. V letech
1728-29 byly provedeny přístavby bočních kaplí a nad nimi ochoz s
balustrádou zdobenou 22 sochami světců z dílny žáků Matyáše Brauna.
Soch je dnes jen 20, dvě byly ukradeny v roce 2001. Po skončení prací
byla 13.6.1728 kaple vysvěcena na kostel. Za to se zasadil olomoucký
biskup, kníže, jeho Eminence kardinál Wolfgang ze Schrattenbachu.
Jmenovaný kapli několikrát navštívil a velmi se mu líbila, proto se
pokusil sehnat povolení u papeže Benedikta XIII. Od tohoto data nese
název "Kostel sv. Martina".
Kostel byl vystavěn v ušlechtilém barokním slohu.
Oltáře jsou z mokrénského a cetechovského mramoru, podlaha z mramoru
pernštýnského, který se vyznačuje poměrně unikátní - modrou - barvou.
Interiér zdobí malba na kopuli a tři velké obrazy: hlavní sv. Martin a
boční sv. Jan z Nepomuku a sv. František z Pauly. Barokní nábytek je
zdoben páskovou intarzií.
Za pěkného počasí bývají dveře otevřené a je možné přes mříž nakouknout dovnitř.
.jpg)
Zdroj: http://kerria.pise.cz/346-kaplicka-nebo-kostel.html
Osvícení panovníci nemusí mít vždy osvícené nápady.
Důkazem je další osud kostela. Když císař Josef II. v roce 1784 zrušil
Vranovský konvent, museli pauláni opustit i Mořice. Dle císařského
nařízení měl být kostel uzavřen a zbořen. Obec si podala žádost o
zachování kostela. Naštěstí, bylo žádosti nakonec vyhověno a kostel byl v
roce 1788 darován obci.
.jpg)
Zdroj: http://kerria.pise.cz/346-kaplicka-nebo-kostel.html
Zdroj: http://kerria.pise.cz/346-kaplicka-nebo-kostel.html
Potřetí utrpěl kostel škodu na konci 2. světové
války. Při osvobozování shořela střecha a značně utrpěla i vnitřní
výzdoba. Následně byl kostel několik let jen provizorně zakryt. Novou
střechu dostal až v roce 1958. Interiér však chátral dál. Teprve v roce
1981 se započalo s opravami vnitřní výzdoby. V roce 1997 byla provedena
oprava venkovní fasády na kterou v roce 2000 navázaly úpravy okolí
kostela, při nichž byl odkryt původní kamenný sokl a okolní schodiště.
.jpg)
A víte, jaký je rozdíl mezi kostelem a kaplí? Ve velikosti stavby to rozhodně není! V kostele bývají pravidelné mše pro veřejnost (obvykle alespoň jednou týdně). Kdežto v kaple slouží buď jen malému okruh věřících (např. soukromé kaple, dříve časté na zámcích nebo v klášterech) nebo jen k občasným bohoslužbám (poutní kaple). I v tomto směru si tedy náš kostel zaslouží označení kostel, protože mše je tu každou neděli. A dříve to byla skutečně kaple, která byla součástí kláštera a sloužila výhradně mnichům.
Mořice (různá data)
Zdroj: http://kerria.pise.cz/346-kaplicka-nebo-kostel.html
Zdroj: http://kerria.pise.cz/346-kaplicka-nebo-kostel.html
Žádné komentáře:
Okomentovat