čtvrtek 3. prosince 2020

Sladovna Castello

Využila jsem příležitosti a v rámci Dnů Evropského kulturního dědictví navštívila jinak nepřístupnou sladovnu Castello v Prostějově. Tyto dny jsou zaměřeny na nejrůznější historické památky. Ale sladovna? Navíc fungující?... Čím se zasloužila o zařazení mezi památky, tedy tzv. naše kulturní dědictví?


I když se to asi nezdá, ona to skutečně památka je - technická. Sladovna je v provozu od roku 1892 a od té doby se v ní toho mnoho nezměnilo. Ovšem historie sladovny je o něco starší - bratři Winterové ji v těchto místech založili již v roce 1800. V roce 1892 do základů vyhořela a musela tedy být postavena znovu. Od té doby (až na válečná léta) je sladovna v provozu. Znárodnění a začlenění provozu do Obchodních sladoven podniku mnoho neublížilo. Nebyl zájem investovat a tak podnik sice pomalu chátral. Na druhou stranu se však zachoval téměř v původní podobě.

V roce 1992 jej v rámci privatizace koupil současný majitel, který se rozhodl zachovat tradiční výrobu sladu stejným způsobem, jak jej dělávali naši předkové. Samozřejmě už se nedělá vše ručně, ale používají mechanizaci, přesto proces sladování nijak neurychluje a tak si slad zachovává svou výbornou kvalitu.

A jak to v takové sladovně chodí? Dovezený ječmen se uskladní. Potom se roztřídí podle jakosti, vyčistí a uloží na sýpkách, kde se nechá několik dní odpočinout. Sýpky mají několik pater a ječmen se postupně přesypává z vyšších do nižších, aby se při tom provzdušnil. 

Sýpka

Ze sýpek se potom přesypává do šnekového dopravníku, který jej dopraví do máčírny.

Dopravník ze sýpky do máčírny

Obrovským nádobám pro máčení se říká náduvníky. V Prostějovské sladovně je jich osm a každý pojme až 18 t ječmene. Vodu, v níž se ječmen 2-3 dny máčí, je nutné okysličovat - dmychadlem se vhání kyslík do nádob pomocí soustavy trubek.

Vnitřek náduvníku

Náduvníky zespodu

Namočené zrno se uloží na humna, kde započne proces klíčení, během nějž dochází k přeměně škrobů na cukry. Na humnech se ječmen pravidelně přeorává (obrací) a podle potřeby ještě vlhčí. Dříve se to dělalo ručně, nyní k tomu slouží stroj. Z toho důvodu jsou humna rozdělena na části o šířce, která odpovídá šířce stroje. Po stranách betonového soklu jsou potom kolejnice v nichž stroj popojíždí.

Humna

"Přeorávač"

Jak vypadala humna dříve je vidět na dalším obrázku. Majitel by tuto část chtěl zachovat. Uvažuje i o možné instalaci nějaké výstavy sladovnictví, ale to je zatím jen velmi nejasný sen.

Původní humna

Naklíčený ječmen se přesune na hvozdy, což je vlastně taková sušárna, kde se pomocí tepla zastaví klíčení. Celý proces sušení dnes řídí počítač.

Velín

Po usušení se ještě musí slad ještě zbavit klíčků, znovu vyčistit a naleštit, než je expedován do pivovarů.

Věž hvozdu

Výhled ze střechy pod věží

navštíveno: 26.9.2020



1 komentář:

  1. Díky, že, jsi nás vzala do sladovny, je to moc zajímavé.
    Kdysi jsem bydlela kousek od pivovaru a jednou jsme tam byli na exkurzi. Ale samotnou sladovnu jsem ještě neviděla.

    OdpovědětSmazat