Křížek u Hané

Okolní krajina je doslova posetá různými kříži. Většina z nich si je podobná jako vejce vejci a když se na ně podíváme  blíž, zjistíme, že pochází ze stejného období a dokonce ze stejné dílny. Snad proto člověka zaujme skromný křížek (nebo spíš boží muka ?) v místě, kde silnice křižuje řeku Hanou. Člověka musí napadnout otázka: Proč tu asi stojí?

Když jsem se ptala, tak nikdo nevěděl. Snad prý kvůli velké vodě. Odpověď jsem dostala až o pár let později, když obec vydala svou první publikaci, v níž jsem našla povídku "Tři vody"

Tajemný kříž u hřbitova

Vždycky jsem se zajímala o historii místa, kde jsem žila. Dříve to bylo Brno a zvláště pak jeho čtvrť Židenice, později Obřany. Když jsem se před lety přestěhovala sem, do malé obce na Hané, začala jsem se zajímat o místní zajímavosti. Máme tu nádhernou barokní kapli, jejíž balustrádu zdobí 20 soch světců. Pak poměrně moderní zámek - ten původní vyhořel na počátku 19 století. To jsou památky, o nichž se dočtete i v průvodcích nebo v turistické mapě. Ale pak jsou tu drobnější památky o nichž se nikde nedozvíte a ani místní lidé o nich mnoho neví. Jednou z nich je prastarý kříž u hřbitova.

Pohádkové putování Plumlovem

Plakátek v obchodě sliboval úžasné zážitky a tak jsem neváhala a přihlásila mě a Adámka na zmiňovaný výlet, pořádaný naším domečkem. Zprvu se zdálo, že ani nepojedeme, protože autobus byl plně obsazen. Ale zapsali si nás jako náhradníky a hned druhý den volali, že jedno místo se našlo a pokud mi nevadí mít Adámka cestou na klíně, tak můžeme jet.

Krásy podzemí

Moravský kras je moje "srdeční" záležitost. Kdysi dávno jsem tam jezdila poměrně pravidelně. Zabývala jsem se totiž amatérskou speleologií. A protože tenkrát byly jeskyně doslova můj život, věnovala jsem jim i prázdniny a dojednala si brigádu jako průvodkyně v Punkevkách. Když jsem v srpnu přišla o práci, manžel mě chtěl trošku rozveselit a navrhl mi výlet kam budu chtít. Už dlouho jsem se chtěla podívat právě do míst, která jsem kdysi tak důvěrně znala a bez nichž jsem si tenkrát nedokázala svůj život vůbec představit.

Malá Morava

Za téměř jedenáct let manželství jsme byli jen 2x na dovolené a v obou případech to byla pro naše manželství celkem zatěžkávací zkouška. Proč jezdit někam s někým, koho sice miluju, ale on se tam otravuje a dává nám to patřičně sežrat? Místo týdne odpočinku, relaxu a pohody je z toho najednou týden stresu, hádek kvůli maličkostem a kyselejch xichtů. Ty dvě dovolené mi stačily na to, abych toto pochopila a po manželovi podobné zpestření života nepožadovala. Když chci vyrazit se někam odreagovat, tak jedu s přáteli z tajči a oba (já i manžel) jsme spokojení.

Přesto manžel možná tuší, že ráda cestuju a občas mě vyveze na výlet. Ne moc často, tak jednou-dvakrát do roka. Letos se překonal a rovnou zajistil mini-dovolenou - tedy výlet s přenocováním. Jako klient občanského sdružení Handi Jobs dostal totiž nabídku, a protože už dávno si přál pár lidí ze sdružení osobně poznat, tak mu takový výlet přišel docela vhod.

Jurský park

Před pár dny jela naše školka na výlet do ZOO na Svatém kopečku. Jelikož Adámka podobné školkové aktivity příliš neberou, rozhodli jsme se ho na ten den ze školky odhlásit. Tohoto dne jsme využili k vlastnímu výletu. Naším cílem se stala ZOO ve Vyškově a dinopark.

Jelikož je tato ZOO naše nejbližší, tak je také pochopitelné, že většina našich známých tam už s dětmi byla, alespoň tedy ti, co mají děti starší než je náš Adámek. Od nich jsme měli poměrně nelichotivé reference. Nelíbilo se jim tam a za ty peníze to prý rozhodně nestojí. Na druhou stranu, sama jsem kdysi s Jitkou byla na putovní výstavě oněch modelů dinosaurů a tenkrát se nám to oběma líbilo. Nedali jsme tedy na řeči známých a vypravili se to omrknout na vlastní oči.

Poznávej se

Víkendové nebe v barvě azuru svádělo k tomu, aby člověk konečně alespoň na chvíli opustil svůj brloh a nadýchal se čerstvého vzduchu. Jenže na práci v zahrádce je přecejen ještě trochu brzo, a tak jsme se rozhodli využít krásného předjarního dne k rodinnému výletu. Cíl byl jasný: Už když jsme před časem viděli ve zprávách ukázku z výstavy "Poznávej se" usoudili jsme, že by stála za návštěvu. Brzy ráno po snídani jsme tedy vyrazili směr Brno.

Jedná se o interaktivní výstavu, která má za úkol návštěvníky hravou formnou seznámit s některými zajímavými fakty o fungování lidského těla, o smyslech i názorně předvést, jak nás mohou někdy smysly klamat.