pondělí 17. května 2010

ZOO na Svatém Kopečku

Zoologické zahrady jsou vítanými cíly pro rodiny s dětmi. Přijměte tedy pozvání do Olomouce. Přesněji, nedaleko Olomouce je poutní místo Svatý Kopeček. A hned pár metrů od kostela je vsupní brána do zdejší ZOO.


Jelikož už mám děti dlouho (?), prošla jsem s nimi několik ZOO v naší republice. Tu na Svatém Kopečku zatím považuju za nejhezčí z mnoha různých důvodů.

Hned na začátku je expozice dravců. Nikdy ji nevynecháme. Je úžasné stát jen pár kroků od ptáků, které normálně vídáme jen jako malé siluety vysoko nad poli. Nechrání je žádná mříž, jen tenké dřevěné zábradlí odděluje prostor pro návštěvníky. Stačí jen málo a mohli bychom si na ně sáhnout, sebrat spadené pírko na zemi...Nikdy to však neuděláme, z jejich drápů a zobáků máme respekt.

Procházíme kolem opic a dalších zvířátek k pavilonu žiraf. Vystoupáme na terasu, odkud je máme jako na dlani. Za špatného počasí jsou uvnitř stáje a my máme jedinečnou šanci se jim podívat z očí do očí.


Po žirafách následuje zastávka ve výběhu s kozami. Je tu možnost zakoupit v automatu krmení, ale to už mnoho let neděláme. Dokud ve výběhu nikdo nemá krmení, jsou kozy milé, hodné, vesele skotačí, nechají se od dětí hladit i různé dlachnit. V okamžiku, kdy se objeví někdo s krmením v ruce, stává se z nich nebezpečné stádo, které v honbě za potravou začne trkat a různě děti porážet. V takové chvíli velíme k ústupu a rychle děti z výběhu zachraňujeme. Akorát si uvniř dejte bacha, ať si neodnesete "voňavý" suvenýr, jako my.

Jen pár kroků je občerstvení "Pod věží" a hlavně výstup na věž s výhledem na Sv. Kopeček a Olomouc. A potom rychle do pavilonu šelem. Vnitřní pavilon sdílí společně šelmy a akvária. Vypadá to sice trošku podivně, když lev se válí vedle obří krevety... Ale obojí stojí za to. Mimochodem, ten lev vypadá, jako by měl nařízeno se takhle krásně vystavovat. Je totiž skoro pokaždý hned za sklem.


Odtud pokračujeme kolem dalších pavilonů a výběhů k dětskému lanovému centru. Za mírný poplatek tu děti mohou absolvovat jakousi visutou "opičí dráhu". Zatímco jejich doprovod má možnost se osvěžit a odpočinout si v sousedním bufetu.



Zdroj: http://kerria.pise.cz/14-zoo-na-svatem-kopecku.html

Zdroj: http://kerria.pise.cz/14-zoo-na-svatem-kopecku.html

Zdroj: http://kerria.pise.cz/14-zoo-na-svatem-kopec
A máme zhruba polovinu trasy za sebou! Jelikož jsme unaveni, věnujeme dalším zvířátkům malou pozornost. Už jen děti mají sílu a chuť vybíhat těch pár schodků, aby se dostaly do těsné blízkosti zvířátek. My dospělí jsme rádi, že ještě stojíme na nohou a snažíme se co nejrychleji dostat sebe i děti k cíli, tedy k východu.
Nastává popohánění a příslib průchodu výběhem makaků - další ze zdejších oblíbených atrakcí. Když přijdeme ke vstupu, pečlivě zkontrolujeme děti, že nemají u sebe žádné tatranky, lízátka ani obyčejný rohlík. Pak můžeme směle vstoupit dovnitř a procházet se přímo mezi pobíhajícími opicemi. Platí zde stejné pravidlo, jako u koz! Jakmile opice objeví u někoho jídlo, začnou být na obtíž a malým dětem mohou být i nebezbečné.
Zdroj: http://kerria.pise.cz/14-zoo-na-svatem-kopecku.html


A jsme na konci. Následuje ještě pavilon netopýrů. Zvláštnost, kteoru jsem v jiné ZOO zatím neviděla (ale taky jsem ještě nenavštívila všechny u nás). A pak už jen cesta k východu.

Olomouc 26.4.2010

Zdroj: http://kerria.pise.cz/14-zoo-na-svatem-kopecku.html

Zdroj: http://kerria.pise.cz/14-zoo-na-svatem-kopecku.html

Zdroj: http://kerria.pise.cz/14-zoo-na-svatem-kope
z/14-zoo-na-svatem-k
Zdroj: http://kerria.pise.cz/14-zoo-na-svatem-kopecku.html
Zdroj: http://kerria.pise.cz/14-zoo-na-svatem-kopecku.html

Zdroj: http://kerria.pise.cz/14-zoo-na-svatem-kopecku.html

Žádné komentáře:

Okomentovat