čtvrtek 29. listopadu 2018

Podzim na Vranovské pláži

Svatý Václav letos vyšel na pátek, což znamená prodloužený víkend. A protože zkušenosti z let minulých s počasím v tuto dobu byly příznivé, zajistili jsme si pobyt v chatičce na Vranovské pláži. Samozřejmě jsme nepočítali, že by bylo tak krásně, aby se dalo koupat v přehradě, ale koupání není jediná zábava, kterou tento kraj nabízí (i když pár otužilců jsme během pobytu viděli).



Po prohlídce všech druhů ubytování, jaké kemp nabízí, jsme si zvolili apartmánovou chatku "U mostu", která slibovala poměrně slušný luxus ubytování v klidné okrajové části kempu v kombinaci s blízkostí pláže, kde manžel hodlal rybařit. Prakticky stejný luxus najdete i v mobilheimech, ale ty jsou v centru kempu a také dále od vody. I když mimosezóní pobyt byl příslibem poměrného klidu v celém areálu.


Chatka naše očekávání nezklamala. I když... Po příjezdu jsme museli na recepci požádat o úklid verandy, která byla téměř celá zaházená větvemi. V týdnu totiž v těsné blízkosti postavili lešení kvůli opravě mostu a překážející větve stromů ořezali a nechali ležet tam, kam padly, tedy i na "naší" verandě. Ze stejného důvodu nám nešla v chatce televize - zřejmě se jim podařilo hnout s anténou a vzhledem k tomu, že bylo po sezóně, tak už se správci kempu nepodařilo sehnat nikoho, kdo by to tak narychlo opravil. Naštěstí nám počasí přálo a chatka nám tudíž sloužila prakticky jen na přespání. Na přespání jsme si opravdu zvolili dost velký luxus, ale nechtěli jsme se mačkat v nějakém pidiprostoru, kdyby se náhodou nedal ven vystrčit ani nos. V chatce byla ložnice, obývací pokoj, malá kuchyňka, samozřejmě WC a sprchový kout, a před chatkou ještě zastřešená veranda.



Přijeli jsme krátce po poledni, vybalili věci z auta a vyrazili na obhlídku nejbližšího okolí. Bylo potřeba zjistit, kde by se daly dobře chytat ryby a kde je nějaká slušná hospoda. To první bylo celkem snadné - po sezóně se daly ryby chytat prakticky všude včetně pláže. Ovšem s hospodami byl problém. Sice nějaká stála každých pár kroků, ale všechny už byly mimo provoz. Našli jsme jedinou, ani se tam nevařilo. Trošku čára přes rozpočet, protože jsme chtěli někam chodit na obědy. Bylo jasné, že poledne v kempu trávit rozhodně nebudeme - výlety je třeba naplánovat tak, abychom mohli někde poobědvat.




Následující den po snídani manžel vyrazil na chvíli k vodě. Já s Adámkem jsme se toulali kempem a fotili kde-co. Před polednem jsme pak nastartovali autíčko a vyrazili do Vranova nad Dyjí. Cestou jsme na chvíli zastavili na vyhlídce a pokochali se výhledy na zámek i do údolí Dyje. Ve Vranově jsme na návsi poobědvali a pak pokračovali na zámek. Ačkoliv silnice vedla těsně kolem zámku, parkovat se v blízkosti nedalo a my museli necelý kilometr dojít pěšky lesem. Na zámku jsme měli štěstí, další prohlídka byla asi za půl hodiny. Dost času na procházku po nádvoří a pořízení pár fotografií na památku. Zvolená prohlídková trasa se nám líbila. Fotit se sice mohlo, ale bez blesku, to se v příšeří pokojů příliš nedařilo. Po návratu z výletu jsme popadli rybářské náčiní a vyrazili k vodě všichni. Rybářů bylo po pláži roztroušeno několik, ryby se plácaly u břehu, ale na háček se žádná nechytla. Ani nám, ani nikomu jinému.




O víkendu bylo možné absolvovat vyhlídkovou plavbu po přehradě. Museli jsme vstát brzy a vydat se pěšky přes most směrem ke hrázi, kde bylo přístaviště. Ráno byla zima, a tak jsme měli obavy, zda se vůbec nasbírá potřebných 20 pasažérů, aby se parníku vyplatilo vyjet. Zbytečně, loď byla skoro plná, tedy ta vnitřní krytá část, venku na terase bylo fakt zima. Vybrali jsme si pěkné místečko u okna a kochali se výhledy. V přístavišti pod Bítovem, jediné zastávce na trase, pár lidí vystoupilo a šli na hrad. S námi ostatními se loď otočila a vraceli jsme se zpět. Tentokrát jsme se mohli kochat výhledy na druhý břeh přehrady. Venku se udělalo hezky a tak jsme na chvíli vyšli i na terasu. Ale vodní hladina je zrádná, chvíli je krásně, ale zajedete za zátočinu a tam fučí jak na Sibiři. Ale stejně jsme si ten výlet užili. Krom toho na lodi byl i bar, takže jsme si dopřáli nějaké občerstvení. Poobědvali jsme v hostinci u přístavu, vzhledem k tomu, že to byla jediná fungující hospoda široko daleko, bylo tam dost plno. Pěšky jsme se vrátili zpět do chatky a znovu vyrazili na ryby - se stejným úspěchem jako předchozí den. Adámka to i tak hrozně bavilo a tak jsem mu připomněla, že může chodit do rybářského kroužku a získat tam rybářský lístek, aby mohl chytat na vlastní prut a nejen asistovat při přípravách. Ještě před týdnem neměl o kroužek zájem, ale tentokrát prohlásil, že to zkusí, protože ho to baví.




A byla neděle. Naše pididovolená byla u konce. Hned ráno jsme se museli sbalit a předat chatku. Sice jsme se ještě mohli poflakovat po pláži, ale už to nebylo ono. Jen jsme se krátkou procházkou rozloučili a jeli domů. Shodli jsme se, že tam bylo fakt moc krásně, ale že jsme rádi, že jsme tam nebyli o prázdninách. Myslím, že ty davy rekreantů všude kolem by nám nedovolily si tu krásu patřičně vychutnat.


navštíveno 27. - 30.92018

Žádné komentáře:

Okomentovat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...