Moravský kras a jeho jeskyně jsou mojí srdeční záležitostí. Jako studentka jsem dokonce nějaký čas jeskyňařila a o prázdninách si přivydělávala jako průvodkyně v Punkevních jeskyních. Není tedy divu, že se tam stále ráda vracím, i když dnes už je mnohé jiné, než si to pamatuju. Nitro země se však až tak moc nezměnilo.
Pokud se tam někdy vypravíte a budete chtít projít všechny zpřístupněné jeskyně i propast Macochu, rezervujte si na to alespoň dva dny. Za jeden den to rozhodně nestihnete. Zpřístupněných jeskyní je totiž pět - to je přibližně 6 hodin čistého času prohlídek. O těch známějších jeskyních jsem tu už kdysi psala. Sloupsko-Šošůvské jsou tak trošku stranou a já se vlastně nikdy do nich nedostala. Když teda nepočítám školní výlet ve 2. třídě, z něhož si toho fakt moc nepamatuju.
 |
| Suchý |
Po příjezdu k jeskyním jsme měli do prohlídky chvíli času, tak jsme se mohli kochat výhledy na dominanty zdejší krajiny. Trojici skal s příhodným názvem "Otec, Matka a Syn" si rozhodně nemůžete splést. Chtěla jsem se s rodinou vyfotit se skalami v pozadí, ale rodina byla rezolutně proti, takže jen skály...
Naproti vchodu do jeskyně je skála "Hřebenáč", oblíbená zvláště mezi horolezci. Stojí osamoceně kus od zbývajícího skalního masivu a tvoří tak dominantu v údolí Sloupského potoka. Je vysoká 19 m a na jejím vrcholu se tyčí litinový kříž. Dříve zde stávala i socha Sv. Šimona, ale za těch více než 250 let se už rozpadla a zůstaly po ní jen zbytky soklu.
Ale pojďme už do jeskyně - přesněji do jeskyní, protože se jedná o systém několika propojených jeskyní. A nezapomeňte se přiobléct, protože v jeskyni je stálá teplota cca 8°C. Mimochodem, víte, že tyto jeskyně jsou největší zpřístupněné jeskyně u nás? Čeká nás jeden a tři čtvrtě kilometru podzemních prostor a zdoláme při tom 303 schodů, přibližně polovina jich vede dolů do hlubin země a ta druhá půlka zase nahoru ven. Ještěže o nich manžel nevěděl předem, to bychom se sem nepodívali - své nedávno operované koleno jsem šetřila, jak to jen šlo a po většinu trasy se držela na konci výpravy, abych zbytečně nebrzdila provoz na schodech. Alespoň jsem měla čas a klid na focení, když se všichni po výkladu hromadně nahrnuli k dalším schodům, aby byli první...
Sloupské jeskyně byly částečně známé odnepaměti. Několik trámů v "Trámové chodbě" se datuje přibližně do období třicetileté války (1618-1648). O cca sto let později nechal hrabě Karel Salm, majitel Rájeckého panství, v nitru jeskyně uřezat dvě kamenné desky na stoly pro svůj zámek v Rájci. V jeskyních je jen málo krápníkové výzdoby, zato se můžete těšit na monumentální prostory a hluboké propasti. Proslulé jsou jako rozsáhlé naleziště pozůstatků jeskynních medvědů.
V Šošůvských jeskyních nejsou tak rozlehlé prostory, zato tu najdeme bohatou krápníkovou výzdobu včetně "Svícnu", který se stal symbolem jeskyní. Za jejich objevením a zpřístupněním stojí rodina Broušků, hostinských z Šošůvky, kteří vlastnili pozemky nad jeskyněmi. Hostinský Broušek se stal amatérským nadšencem a doslova v každé volné chvilce pracoval na zprůchodnění a zpřístupnění jeskyní. V jeskyni jsou rozmístěné tabulky s letopočty pro ilustraci, jak rychle (nebo pomalu) postupoval. V blízkosti vchodu do jeskyní vybudoval hotel, který si oblíbil i jeskynní badatel Karel Absolon - hotel byl po 16 let jeho základnou v Moravském krasu. Hostinský Broušek a jeho rodina "vlastnili" a pečovali o jeskyně po dobu 60 let. Po roce 1948 přešel hotel i jeskyně do rukou státu. Nedlouho poté byly uměle vytvořenou chodbou propojeny se Sloupskými jeskyněmi.
Třetí jeskyní, která byla k systému připojena teprve nedávno (1997), je jeskyně Kůlna. Jedná se o nevelkou jeskynní prostoru, která v dávných dobách sloužila jako příbytek pravěkých lidí doby kamenné. Po archeologické stránce patří k nejvýznamnějším lokalitám v Evropě.
Navštíveno 14.7.2019
Žádné komentáře:
Okomentovat