Cosmos Discovery

Adámka doslova fascinuje vesmír. Má o něm nastudováno spoustu věcí a jeho znalosti mě často překvapují. Je tedy pochopitelé, že jsme nemohli vynechat návštěvu výstavy Cosmos Discovery na brněnském výstavišti. I když ... málem jsme ji prošvihli a to by byla fakt škoda, protože je zajímavá.

Po zkušenosti doporučuji dorazit brzy ráno. Při našem odchodu (kolem poledne) už byla fronta na kase dlouhá cca 30 metrů a prodávaly se časovky. Na výstavě je povoleno fotit pouze bez blesku - podle toho taky fotky vypadají, bylo tam dost temno. Příjemným bonusem bylo zapůjčení audio-průvodce zdarma. Sice jsou všude popisky, ale ty nahrávky byly mnohem podrobnější a navíc umožňovali kochat se exponáty, zatímco člověk poslouchal. 

Po vstupu to nevypadalo moc zajímavě. Prostor je rozdělen na několik oddělení a to první nic moc zajímavého neukazovalo. Prostřednictvím obrázků nás seznámilo s tím, že předchůdci vesmírných raket byly vlastně válečné rakety, z jejichž konstrukce se při vývoji vycházelo. Místnost sloužila spíš jako čekárna na promítání úvodního filmu.

Teprve potom následovala ta zajímavá část výstavy: skafandry kosmonautů, modely raket a vozítek, výbava kosmonautů ... Na stěnách byly panely s fotografiemi nebo obrazovky na nichž běžely krátké smyčky z kosmického výzkumu. Překvapila mě velikost skafandrů, už jsem někde četla, že z úsporných důvodů (aby byly rakety co nejmenší) museli být kosmonauti malého vzrůstu. Ale tak!? A stejně byli v té raketě namačkaní jak sardinky v konzervě. 

skafandr pro pobyt ve volném prostoru

vnitřek rakety Mercury

Jedním z nejzajímavějších exponátů byl průchod sovětskou orbitální stanicí "Mir". Zřejmě to mělo simulovat pocity ve skutečném vesmíru. Díky natočení celého vnitřního prostoru docházelo k optickému klamu. Ačkoliv člověk stál na pevné rovné zemi, mozek dostával jiné vizuální informace. Ve snaze je sladit docházelo k pocitu rotace v prostoru. Jednoduše řečeno, krátce po vstupu se Vám začala točit hlava a po prostoru jste se pohybovali jako opilí.

Orbitální stanice MIR

Pro děti byla v celém prostoru připravena "hra". Hledaly panely s razítky a otázkami. Potom si mohli v suvenýrech vyzvednout malou odměnu. Hra Adámka bavila, ale odměna byla zklamáním. Mrňavý pytlíček medvídků Harribo. Nic proti medvídkům, ale očekávali jsme spíš nějaký suvenýr: magnetku, nálepku, záložku do knížky (samozřejmě s motivem kosmu)... Prostě něco na památku, jak bývá na podobných akcích zvykem.

Mě zaujalo kosmické jídlo - jeden balíček je na porce na jeden den a má zhruba velikost hamburgeru.

Jinak ale mohu výstavu doporučit. Jen už je málo času. V Brně končí 2.září. Ale snad se potom přesune někam jinam, aby i jiní měli možnost se na ni podívat.

navštíveno: 25.8.2018